This breakthrough volume integrates European, British, and American scholarship in advanced areas of philosophy and decision theory. Contributions cover a broad area of economics--from criticism of institutional economics to examination of the role of induction in economic forecasting.

Author: Siwiec Marek Kazimierz Title: ZBIGNIEW HERBERT – TOWARDS MYSTERY OF SOCRATES (Zbigniew Herbert – ku tajemnicy Sokratesa) Source: Filo-Sofija year: 2010, vol:.11, number: 2010/2, pages: 7-28 Keywords: MYSTERY OF SOCRATES, ZBIGNIEW HERBERT, JOURNEY TO THE GREEK ROOTS (BEGINNINGS) TO THE EUROPEAN CULTURE AND SOURCES OF THE EUROPEAN HUMANITY Discipline: PHILOSOPHY Language: POLISH Document type: ARTICLE Publication order reference (Primary author’s office address): E-mail: www:In the essay the author follows Zbigniew Herbert’s path by asking a question: “What is a (...) mystery of Socrates?”. The author wants to present that Zbigniew Herbert in his books took a journey, a spiritual wander, to the Greek roots (beginnings) to the European culture and sources of the European humanity. He distinguishes the difference between ‘root’ (or ‘beginning’) from ‘source’. “The portrait of Socrates” by Herbert reflects the two main dimensions of poet’s creative as well as philosophical aspirations. Socrates represents different reflections on the human condition. He encompasses various – for many philosophers – unpredictable dimensions of human existence. He has ability to rational, intellectual examination of the world as well as tendency to investigate his artistic poetic work and vocation. However, the mystery of Socrates appears to be a source of creative thinking. (shrink)

Work is fundamental to human society and modern organizations, and consequently has been central to the thinking of major social theorists and social science disciplines. This book offers a 'one-stop-shop' guide to classical and contemporary perspectvies of work written by leading international experts. Schools covered include: Weberian, Marxian, Durkheimian, feminist, neo-classical economics, institutional economics, ethics, Foucauldian, postmodernist, organizational sociology and economic sociology. Each chapter traces the origins of the theoretical school, reviews seminal contributions,and considers major criticisms of the approach. In (...) addition, the book features a section on key aspects of work - professions, technology, identity and globalisation - to which these theories have been applied. The book makes a major contribution in a number of ways: · Provides systematic coverage of major social and economic theories and the way they aid our understanding of work;· Includes a section of chapters that consider, in an applied way, how social theories have helped the analysis of key substantive areas of work;· Includes contributions from leading academics from both Europe and the USA; · Each chapter can be read as free-standing summary of a particular school of theoretical approach;· In addition, the introductory and concluding chapters examine themes cross-cutting the other chapters in the book.It is an essential text for academics and advanced students concerned with the sociology of work, management, and organization studies. (shrink)

The study focuses on the relationship between K. Jaspers and S. Kierkegaard. First, it evaluates the current scholarship regarding Jaspers’ reception of Kierkegaard’s thought; second, it offers an independent analysis of Jaspers’ early work (especially the 1909 Heimweh und Verbrechen, and then the Psychologie der Weltanschauungen). It is demonstrated that Jaspers’ early work on nostalgia presents the first case study of limit situations (Grenzsituationen). The paper traces the link between Kierkegaard’s conception of aesthetic existence and Jaspers’ concept of limit situations. (...) It is shown that Jaspers’ study of nostalgia can be considered the original inspiration for the idea of limit situations, and that, at the same time, it was arguably Kierkegaard who had helped Jaspers to develop this germinal idea into a broader notion of limit situations. (shrink)

The article reviews the book Los, zło, tajemnica: ku twórczym źródłom poezji Aleksandra Wata i Czesława Miłosza [Fate, Evil, Mystery: Toward the Creative Sources of Aleksander Wat's and Czesław Miłosz's Poetry], by Marek K. Siwiec.

Przedmowa........................................................................................... . 9 I. Głosy amerykańskie Michael Walzer, Samotna polityka Michela Foucaulta (przeł. Marek Kw iek )................................................................................ 13 Richard Rorty, Moralna tożsamość a prywatna autonomia: przypadek Foucaulta (przeł. Marek K w iek )............................... 29 Martin Jay, Granice doświadczenia granicznego: Bataille i Foucault (przeł. Marek K w iek )................................................ 37 David Couzens Hoy, Foucault a teoria krytyczna (przeł. Marek Kwiek)............................................................................................ 61 Charles Taylor, Foucault o wolności i prawdzie (przeł. Marek Kwiek)............................................................................................ 81 II. Głosy polskie Jerzy Kmita, Jacy (...) moglibyśmy b y ć?................................................ 109 Tadeusz Buksiński, Historia - władza - metoda.......................... 139 Zygmunt Bauman, Nie odwzajemniona miłość: o państwie i intelektualistach (przeł. Marek Kwiek)....................................153 Jerzy Topolski, Ta „pusta” kategoria zmiany: człowiek i historia, w koncepcji Michela Foucaulta..........................................183 Marek Kwiek, Kant - Nietzsche - Foucault. Rzecz o dawaniu przykładu w f i lo z o f i i...................................................................... 199 Anna Jamroziakowa, Obraz i tekst. Głód rzeczywistości a czuła imaginatywność................................................................239 Ewa N owak-Juchacz, Nie sądząc i nie przesądzając: niemieckie „podróże” Foucaulta................................................... 255 Grzegorz Dziamski, Michel Foucault: z ducha s z tu k i................ 277 Marek Kwiek, Michel Foucault - rozdział polski (appendix mniej filozoficzny)..........................................................................289 Dane o oryginałach tłumaczeń..........................................................303 Nota o autorach...................................................................................305. (shrink)

Studie se věnuje dialogu Anselma z Canterbury De grammatico. Tento spis byl samotným autorem označen jako úvod do dialektiky. V dobové dialektice zastával klíčové místo Aristotelův spis Kategorie. Tento článek se proto pokouší interpretovat Anselmův dialog jako určitou pedagogicky koncipovanou podobu komentáře k Aristotelovým Kategoriím. V návaznosti na Anselmův spis jsou postupně představeny jednotlivé teze z Aristotelových Kategorií (jak tzv. antepredicamenta, tak pojednání o substanci, kvalitě a částečně i vlastnictví) a způsob, jakým s nimi Anselm pracoval.

The study aims to explain the meaning and function of the concept of topicality (Aktualität) in Benjamin’s philosophy of history and to show that it can present a relevant alternative to contemporary historiography. In times when society is improving the accuracy of its grasp of history and accumulating ever more data about it, Benjamin’s philosophy is valuable by concerning itself primarily with the problem of presentation (Darstellung) of the topicality of particular historical phenomena. Thanks to a better understanding of the (...) concept of topicality, the reader will be able to see why Benjamin thought that to respond to what is “actual” in the sense of “topical” or “timely” in history is more important than specifying or accumulating data about it. However, in the presentation of a single topical historical object the whole of history is monadologically expressed: Benjamin’s focus on particular, unique phenomena didn’t imply a resignation vis-à-vis the task of expression of the whole. (shrink)

Výsledkem rozboru lexikálního pole vražda a jemu příbuzných pojmů je zjištění, že tento pojem už ve svém významu obsahuje negativní hodnocení, na rozdíl od okolních pojmů. Avšak současná etika lokalizuje hodnotovost tohoto pojmu do slova špatný a soustředí se na jeho opak, slovo dobrý, jehož čistě etický význam se snaží izolovat. Plodnější však je chápat slovo vražda analogicky k jeho užití v justičním procesu soudem, kde z něj, ve formě rozsudku, dokonce plynou performativní a právní důsledky.An analysis of the lexical (...) field murder and its neighbouring concepts shows that this concept itself contains a negative value, as opposed to the other notions. But contemporary ethics tries to localize this negativity into the predicate wrong and concentrates on its opposite, good, whose purely ethical meaning it purports to isolate. But perhaps it is more useful to view the word murder analogically to its use in the judicial process, where performative and legal consequences follow. (shrink)

Příspěvek se zaměřuje na otázky týkající se statusu filozofie na počátku 21. století – její pozice v oblasti lidského poznání a vymezení jejího vztahu ke speciálněvědním oborům. Akcentuje a mapuje ten rozměr filozofie 20. století, který se obrátil k jazyku a inicioval a formuloval debaty o vědní metodologii a o úloze filozofie při stanovování základů vědeckého poznání (tj. jeho filozofického fundamentu). Modelovým příkladem uvedených otázek bude v příspěvku analýza vývoje vztahu mezi tzv. analytickou filozofií jazyka a lingvistikou: bude stručně vymezena (...) jejich (vzájemná) pozice v procesu poznávání lidského jazyka a řeči a zkoumány možnosti stanovení hranice mezi těmito dvěma přístupy. Zároveň bude charakterizována povaha jejich nepochybných kontaktů a budou diskutovány důvody těchto procesů. V souhlasu s Lakoffovou tezí, že „na filosofii záleží také v akademickém světě, protože pojmové rámce, na nichž jsou založeny celé akademické disciplíny, mají obvykle své kořeny ve filosofii a […] zcela jistě to platí i v [...] lingvistice,“ poukážeme na historicky danou (explicitní či implicitní) filozofickou fundaci lingvistických teorií a nastolíme otázku, co činí tuto fundaci fundací filozofickou, co ji činí předmětem filozofie a co tedy v posledku znamená věnovat se filozofii jazyka (ve vztahu k lingvistickému zkoumání téhož předmětu). Podrobíme analýze hypotetickou odpověď na výše uvedené otázky – do jaké míry představuje filozofii jazyka reflexe/tematizace základních předpokladů o předmětu a metodě zkoumání, kterou provádějí lingvisté, do jaké míry je možné filozofii jazyka redukovat na metodologii lingvistiky a co by se nabízelo jako alternativa k této redukci. Na uvedeném základě se pokusíme vymezit prostor pro filozofické zkoumání související s jazykem. Analýza podoby tohoto prostoru by pak měla přinést odpověď na otázku po významu slovního spojení „specificky filozofický přístup a přínos“. (shrink)

Tato studie se věnuje výkladu násobení podle čtyř nejstarších latinských středověkých autorů, kteří sepsali své texty o početních úkonech na abaku kolem roku 1000, tedy podle Gerberta z Remeše (Pravidla pro počítání na abaku, Regulae de numerorum abaci rationibus), Herigera z Lobbes (Pravidla počítání na abaku, Regulae numerorum super abacum), Abbona z Fleury (Komentář k Victorioně spisu Calculus, In Calculum Victorii commentario; resp. tzv. Abbonův abakus, Abbonis abacus) a Bernelia mladšího z Paříže (Kniha o abaku, Liber abaci). Po představení, vysvětlení (...) a srovnání pravidel pro násobení podle těchto spisů následuje v příloze originální znění a překlad Herigerových, Gerbetových a Abbonových pravidel pro násobení. (shrink)

Článek reaguje na monografii Homo Natura: Nietzsche, Philosophical Anthropology and Biopolitics (2020) současné akademičky Vanessy Lemmové zabývající se Nietzschovým úkolem „přesadit člověka zpět do přírody“, tzn. chápat jej jako bytost veskrze imanentní přírodě. Reakce směřuje především na jednu z hlavních tezí knihy, podle níž tato Nietzschova snaha otevírá možnost nového, postantropocentrického pohledu na člověka a jeho vztahu k přírodě – pohledu, v jehož centru zájmu již nestojí člověk, nýbrž život sám, resp. kontinuum života, jež se ztělesňuje v lidském druhu a (...) jehož je lidský druh rovnocennou součástí po boku ostatních organismů. Nietzschova myšlenka o homo natura podle Lemmové předznamenává myšlení současného posthumanismu vyznačujícího se právě snahou vytvořit takový pohled na člověka a jeho vztah k přírodě, který bybyl vhodným teoretickým rámcem pro sebepojetí člověka v epoše antropocénu. Článek tuto tezi doplňuje o Heideggerovu interpretaci Nietzschovy myšlenky nadčlověka podanou v sérii přednášek Co znamená myslet?, v níž je nadčlověk chápán jako ekologický ideál lidstva schopného zodpovědně převzít moc plynoucí z technického přetváření země. Cílem článku je ukázat, že, v souladu s interpretacemi Lemmové a Heideggera, u Nietzscheho lze nalézt způsob, jak by se lidstvo mohlo produktivně vyrovnat s realitou antropocénu, a to skrze přechod od „posledního člověka“ k „nadčlověku“, kde přechod k „nadčlověku“ je chápán jako idea nastolení nového vztahu mezi lidmi a přírodou, resp. mezi lidmi a zemí. (shrink)

Po předběžném vymezení pojmu smyslu jako něčeho podobného funkci dané věci se pozornost obrací k vymezení filozofie jako teoretické disciplíny. Teorie je však vymezena pomocí svého protikladu praxe stejně jako krása je možná jen na pozadí ošklivosti a pravá ruka existuje díky ruce levé. Pokud se teorie neaplikuje v praxi, jedná se o spekulaci. Avšak teorie významu a pravdy, na které pretenduje analytická filozofie poslední doby, naši komunikační praxi nijak nevylepší. Pro teorie ve vědě je, na druhou stranu, dopředu vymezeno (...) díky kterým výsledkům budou považovány za potvrzené, a díky kterým za vyvrácené. Filozofie není teorie a její otázky nemají žádnou funkci, tedy ani smysl. (shrink)

The article is an exploration into the problem of the ethos of modern science viewed from the representationalist and interventionist perspectives. The representationalist account of science is associated with the position of theoreticism, while the interventionist account pertains to the concept of new experimentalism. The former of these approaches is dominated by the ethos of science which Robert K. Merton defined as comprising four sets of institutional imperatives referred to as ‘Mertonian norms’: universalism, communitarism, disinterestedness, and organized skepticism. In the (...) latter approach, the concept of ethos is far more intricate. It can be described as a hybrid mix of elements derived from Mertonian norms and some constituents from the area of science that John Ziman calls “industrial science”. This article compares the two types of ethos, highlighting the need to identify and investigate nuances in the ethos embraced by individual disciplines within the area of the interventionist approach to science. It is argued that the need can be attributed to the escalating process of substituting the ideal of value-free science for the ideal of value-laden science. The phenomenon is especially evident in the field of laboratory sciences, as exemplified by the research conducted on synthetic mRNA technology. The author also draws attention to the problem of the social responsibility of disciplines from the interventionist approach to science. (shrink)

Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...) s předchozí výzkumnou tradicí. Současné výzkumy DMN vedou ke zcela novým poznatkům, které nebyly dosažitelné v rámci předchozího paradigmatu. Radikální proměna pojetí aktivity mozku s sebou přináší i nutnost přehodnocení neurologického výzkumu z hlediska metodologie. Stať se zabývá otázkou, zda lze považovat DMN za vědeckou revoluci a nové paradigma neurovědy v kontextu analýzy historických událostí, jež formovaly předchozí a stávající neurovědecký výzkum. (shrink)

Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají (...) roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu. (shrink)

Tato studie se věnuje komentářům a glosám k první kapitole druhé knihy Boethiova Úvodu do aritmetiky, jejímiž autory v poslední čtvrtině 10. století byli Gerbert z Aurillacu, Abbo z Fleury, Notker z Lutychu a anonymní autor textu De arithmetica Boetii. Studie sleduje dva hlavní cíle: nejprve upozorňuje na to, že Boethiův text o převodu číselných posloupností na stejnost lze interpretovat dvěma rozdílnými způsoby, následně se zaměřuje na využití této problematiky v dalších svobodných uměních a při hraní deskové hry rithmomachie.

W artykule rozważana jest możliwość powstania ogólnej teorii informacji, która miałaby szerszy zakres tematyczny i wyższy stopień ogólności niż matematyczna teoria komunikacji (łączności) Shannona. Uzasadnieniem takiego oczekiwania jest nie tylko dojrzałość wielu współczesnych koncepcji i teorii informacji, głównie formalnych i matematycznych, lecz również znaczące zmiany w sferze masowej komunikacji i komputerowych systemów informacyjnych (dokonujące się w tzw. zwrocie informacyjnym). Omawiane są koncepcje takich autorów, jak C. Shannon, N. Wiener, Y. Bar-Hillel, K. Devlin, F. Adams, F. Dretske, P. Adriaans oraz J. (...) van Benthem. W oparciu o ten materiał ukazane jest bogactwo znaczeń i zastosowań kategorii informacji w naukach i w filozofii. (shrink)

Bazův projekt je výzvou pro současnou epistemologii. Ve svém vzkříšení filozofické metody J. L. Austina a pozdního Wittgensteina se snaží podat alternativu k dnešnímu přístupu založenému na intuicích filozofů. Tradiční argumenty proti filozofii běžného jazyka jsou ukázány jako nedostatečné: stojí na nepochopení toho, co pro autory poloviny dvacátého století znamená „použití“ slova a „význam“ slova. Při aplikaci na dnešní epistemologické příklady a dilemata se tato ukazují jako špatně sestavená, dokonce i ve své nejmírnější, kontextualistické verzi. Zároveň se však Bazův přístup (...) svou radikálností dostává do prekérního vztahu k empiristické tradici. (shrink)

Text se zaměřuje na ideu otroctví v dějinách evropského a severoamerického myšlení. Věnuje se souboru šestnácti esejí Zotročení svobodou (2010), v němž Petr Bláha mapuje pojetí otroctví u vybraných filosofů v těchto dějinách a koncentruje se zejména na myšlenky autorů evropského kánonu. Postupuje chronologicky, začíná tradičně od antiky a pokračuje až do 20. století. K autorům, kteří měli na Bláhovo stanovisko největší formativní vliv, patří novověcí filosofové, s nimiž sdílí jak témata, tak do velké míry i přístup k nim. S (...) tím souvisí i zájem o ideu svobody, která do určité míry stála v opozici k ideji otroctví. Odtud ve svém paradoxním důsledku pochází myšlenka „zotročení svobodou“. (shrink)

The essential objective of the paper is to demonstrate the complexity of issues related to justice in the medical profession. The author claims that the virtue of justice as the foundation of a good doctor's moral attitude and the concept of justice in allocating medical goods are of primary importance. The most important thesis presented in the paper is that even if the so-called social justice needs to be complied with in the public healthcare system, it has nothing to do (...) with the virtue of justice applicable to the medical profession. The idea of social justice is the foundation of the public healthcare system. However, burdening doctors with the necessity to make decisions about rationing access to medical services increases neither their job satisfaction, nor the well-being of patients. Thus, joint efforts of doctors, economists, ethicists and politicians are required in this area. (shrink)

Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově (...) konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII). (shrink)

Audiozáznam přednášky proslovené ve Filozofické jednotě na Katedře filozofie dne 26. března 2012.V přednášce se pokouším o velmi základní rozlišení tří funkcí, jež mohou myšlenkové experimenty plnit. Nejprve nabízím liberální definici myšlenkového experimentu, podle níž nejde nutně o výjimečné, nereálné, teoreticky zajímavé, bizarní, imaginární scénáře, nýbrž o celkem běžné představování si situace s kognitivním cílem. Snažím se ukázat, že navzdory své šíři je tato definice přiměřeným zachycením všech podstatných vlastností útvarů, jež intuitivně mezi myšlenkové experimenty počítáme. Stručně se poté věnuji (...) prvnímu významu myšlenkových experimentů: imaginární příklady jsou názornou pomůckou při posilování již získaných přesvědčení. Jejich první význam je didaktický. Druhý možný význam myšlenkových experimentů je předmětem vyhraněných diskusí zejména v posledním dvacetiletí: imaginární příklady jsou zdrojem zdůvodnění. Jejich druhý význam je tedy epistemický. Zatímco je však první, didaktický význam zcela nekontroverzní, epistemický význam myšlenkových experimentů je předmětem mnoha odmítnutí. Myšlenkové experimenty jsou tak často odkázány pouze do role názorných pomůcek bez další hodnoty. Snažím se ukázat, že existuje ještě třetí význam myšlenkových experimentů, význam dialektický. Vhodně použitý myšlenkový experiment může v kritické diskusi sloužit jako „přenašeč důkazního břemene”, tj. dokáže vyvolat argumentační tlak na protistranu. Imaginární scénář může za jistých okolností fungovat jako legitimní argument, aniž bychom však nutně museli předpokládat silný epistemický význam myšlenkových experimentů. Myšlenkové experimenty tak mohou být víc než jen líbivé ornamenty, zároveň ale nejsme zavázáni k obhajobě problematické epistemické teze.klíčová slova: myšlenkový experiment, epistemologie, důkazní břemeno. (shrink)

In [1] J.-Y. Bèziau formulated a logic called Z. Bèziau’s idea was generalized independently in [6] and [7]. A family of logics to which Z belongs is denoted in [7] by K. In particular; it has been shown in [6] and [7] that there is a correspondence between normal modal logics and logics from the class K. Similar; but only partial results has been obtained also for regular logics. In a logic N has been investigated in the language with negation; (...) implication; conjunction and disjunction by axioms of positive intuitionistic logic; the right-to-left part of the second de Morgan law; and the rules of modus ponens and contraposition. From the semantical point of view the negation used by Došen is the modal operator of impossibility. It is known this operator is a characteristic of the modal interpretation of intuitionistic negation. In the present paper we consider an extension of N denoted by N+. We will prove that every extension of N+ that is closed under the same rules as N+; corresponds to a regular logic being an extension of the regular deontic logic D21. The proved correspondence allows to obtain from soundnesscompleteness result for any given regular logic containing D2, similar adequacy theorem for the respective extension of the logic N+. (shrink)

The Gödel–Dummett logic and Łukasiewicz one are two main many-valued logics used by the fuzzy logic community. Our goal is a quantitative comparison of these two. In this paper, we will mostly consider the 3-valued Gödel–Dummett logic as well as the 3-valued Łukasiewicz one. We shall concentrate on their implicational-negation fragments which are limited to formulas formed with a fixed finite number of variables. First, we investigate the proportion of the number of true formulas of a certain length n to (...) the number of all formulas of such length built with exactly one variable. Then, we investigate such proportion for satisfiable formulas. Second, we generalise our investigation on formulas written with k≥1 variables. The primary goal of the paper is the research on the asymptotic behaviour of these fractions when the length n tends to infinity. If such limits exists, they are real numbers between 0 and 1, which are called the density of truth or the density of SAT. To compare the density of truth and the density of satisfiable formulas for both fragments of 3-valued Gödel–Dummett's and Łukasiewicz's logics we use the powerful theory of analytic combinatorics. This paper is a natural continuation of the previous brief conference note by Kostrzycka and Zaionc (Citation2020) as well as enriched with some previous results from Kostrzycka and Zaionc (Citation2003). In the conference note we computed analytically the density of truth and the density of SAT (with a determined precision) for 3-valued Łukasiewicz's logic restricted to a language with only one variable. In Kostrzycka and Zaionc (Citation2003) we computed the same values for exactly the same fragment of the 3-valued Gödel–Dummett logic. This paper answers the more general questions of the existence of density of truth and density of SAT for both many-valued logics with an arbitrary finite number of variables. Therefore this paper gives an an interesting picture of two main families of finite-valued fuzzy logics problems treated quantitatively. This picture is taken from the perspective of classical logic. It shows that unexpectedly there is quantitatively a little distance between these two approaches. (shrink)

Krize spojená s příchodem pandemie koronaviru ukázala, že užitečné expertní vědění sice podle všeho existuje, ale ne každému, kdo se představí jako expert, bychom měli věřit. Slovy doktora House: „Všichni lžou.“ Lžou i odborníci. Kapitola se zaměřuje na situace, kdy odborník lže takříkajíc „s dobrým úmyslem,“ neboť se domnívá, že pravda by veřejnost vedla k chování, které není společensky žádoucí. V takovém případě se jedná o lhaní paternalistické, protože má ochránit veřejnost před ní samotnou. Ukážeme příklady, kdy k němu dochází, (...) a pokusíme se i odhadnout, jak dobře takový pokus o manipulaci veřejnosti funguje krátkodobě i dlouhodobě. Protože výsledky našeho rozboru nenaznačují, že by dobročinné lhaní odborníků bylo skutečně společensky prospěšné, pobavíme se také o tom, proč by se mu člověk v roli experta měl raději vyhnout. (shrink)

Cognitive science is experiencing a pragmatic turn away from the traditional representation-centered framework toward a view that focuses on understanding cognition as "enactive." This enactive view holds that cognition does not produce models of the world but rather subserves action as it is grounded in sensorimotor skills. In this volume, experts from cognitive science, neuroscience, psychology, robotics, and philosophy of mind assess the foundations and implications of a novel action-oriented view of cognition. Their contributions and supporting experimental evidence show that (...) an enactive approach to cognitive science enables strong conceptual advances, and the chapters explore key concepts for this new model of cognition. The contributors discuss the implications of an enactive approach for cognitive development; action-oriented models of cognitive processing; action-oriented understandings of consciousness and experience; and the accompanying paradigm shifts in the fields of philosophy, brain science, robotics, and psychology. ContributorsMoshe Bar, Lawrence W. Barsalov, Olaf Blanke, Jeannette Bohg, Martin V. Butz, Peter F. Dominey, Andreas K. Engel, Judith M. Ford, Karl J. Friston, Chris D. Frith, Shaun Gallagher, Antonia Hamilton, Tobias Heed, Cecilia Heyes, Elisabeth Hill, Matej Hoffmann, Jakob Hohwy, Bernhard Hommel, Atsushi Iriki, Pierre Jacob, Henrik Jörntell, Jürgen Jost, James Kilner, Günther Knoblich, Peter König, Danica Kragic, Miriam Kyselo, Alexander Maye, Marek McGann, Richard Menary, Thomas Metzinger, Ezequiel Morsella, Saskia Nagel, Kevin J. O'Regan, Pierre-Yves Oudeyer, Giovanni Pezzulo, Tony J. Prescott, Wolfgang Prinz, Friedemann Pulvermüller, Robert Rupert, Marti Sanchez-Fibla, Andrew Schwartz, Anil K. Seth, Vicky Southgate, Antonella Tramacere, John K. Tsotsos, Paul F. M. J. Verschure, Gabriella Vigliocco, Gottfried Vosgerau. (shrink)

In lieu of an abstract, here is a brief excerpt of the content:Philosophy, Psychiatry, & Psychology 9.4 (2002) 387-394 [Access article in PDF] Psychosis Good and Bad:Values-Based Practice and the Distinction Between Pathological and Nonpathological Forms of Psychotic Experience Mike C. Jackson and K. W. M. Fulford IN TWO PAPERS in this issue of Philosophy, Psychiatry, and Psychology, Marek Marzanski and Mark Bratton (2002) and Caroline Brett (2002) develop important critiques, from the perspectives respectively of Christian theology and Eastern (...) philosophy, of our 1997 analysis of the distinction between pathological and nonpathological forms of psychotic experience (Jackson and Fulford 1997).In this response, we briefly summarize the main points from our 1997 analysis; we consider, separately, the important although very different challenges to that analysis from the perspectives of our two critics; and we briefly indicate the main lines of recent developments in policy, practice, and research in mental health as they relate to this important area of human experience. The Jackson and Fulford (1997) Analysis In our 1997 paper, we presented three case studies from a larger series (Jackson 1991, 1997, 2001) selected with the express aim of bringing into focus the conceptual difficulties that arise at the borderline between psychotic illness and what we called benign spiritual experience. On the basis of these case studies we argued thatspiritual experiences, which are essentially benign, can involve explicitly psychotic phenomenology; traditional psychiatric diagnostic methods, which focus on the form and content of beliefs and experiences, are not capable of distinguishing between pathological and nonpathological forms of such psychotic experiences; [End Page 387]evaluation of such experiences (and claims about "illness" and health more generally) necessarily involves value judgments as well as judgments about matters of fact (specifically, the "facts" of traditional descriptive psychopathology); and more specifically, the distinction between pathological and nonpathological phenomena concerns the way in which they are embedded in the structure of the values and beliefs by which the actions of the subjects concerned are defined: "In the case of pathological psychotic phenomena," we argued, "there is a radical failure of action.... In the case of spiritual psychotic phenomena, action is radically enhanced" (Jackson and Fulford 1997, 55).We then proposed a cognitive problem-solving model of psychotic experiences. This model suggests that such experiences can be a normal and adaptive psychological response to existential crises, such as loss of meaning or purpose in life, coming to terms with death or bereavement, and so on (Batson and Ventis 1982; Jackson, 1991, 1997, 2001). The model is consistent with a subsequent position paper published by the British Psychological Society arguing the case for a psychological formulation of psychotic experiences and cognitive-behavioural methods in their management (2000).In the case of nonpathological psychotic experience, the psychotic elements of the experience promote a paradigm shift in the individual's underlying assumptions, which effectively resolves their impasse and allows them to move forward. This is normally a self-limiting process, in that when the individual is able to utilize their insight, it acts to resolve the stress which triggered it. In pathological psychosis, this process fails for various possible reasons, which were not explored in any depth in that paper (but see Jackson 2001 for a more detailed discussion). The Challenge From Marzanski and Bratton Marek Marzanski and Mark Bratton reexamine the questions raised by our cases from a Christian theological perspective (Marzanski and Bratton 2002). They suggest a theologically based definition of spiritual experience according to which the criteria for "genuine" experience concerns its context within the development of the individual's religious faith. In Bratton and Marzanski's account, these criteria are based on a Christian value system.They present three cases of their own, which, in contrast to the three cases in our 1997 paper, vividly illustrate how phenomena that may be valued negatively from a medical perspective (i.e., as defined by us in terms of their consequences for action), may, at one and the same time, be valued positively from a religious perspective (i.e., in terms of their consequences for the... (shrink)

The paper is a contribution to the debate on the epistemological status of thought experiments. I deal with the epistemological uniqueness of experiments in the sense of their irreducibility to other sources of justification. In particular, I criticize an influential argument for the irreducibility of thought experiments to general arguments. First, I introduce the radical empiricist theory of eliminativism, which considers thought experiments to be rhetorically modified arguments, uninteresting from the epistemological point of view. Second, I present objections to the (...) theory, focusing on the critique of eliminativism by Tamar Szabó Gendler based on the reconstruction of famous Galileo's Pisa experiment. I show that her reconstruction is simplistic and that more elaborate reconstruction is needed for an appropriate assessment of the epistemic power of general argument. I propose such a reconstruction and demonstrate that general version of Pisa experiment is epistemically equal to the particular one. Thus, from an epistemological perspective, Galileo's thought experiment is reducible to a straightforward argument without particular premises. (shrink)

The boundary between spiritual experience and mental disorder remains unclear and should invite collaboration between psychiatry and other disciplines, including theology. Jackson and Fulford (1997), using the tools of analytic philosophy, have proposed a model allowing principled differentiation between spiritual experience and psychotic symptoms based on the personal values of the subject, a cognitive problem-solving model. Spiritual experience is described as positively evaluated psychotic experience, which enables the subject to do more than he or she normally does. In the present (...) paper, it is claimed that values and actions cannot alone always discriminate between religious experience and psychopathology. With reference to three case studies, drawn from the practice of one of us, it is argued that spirituality is not all about experience and that it cannot be understood without reference to the subject's personal history and spiritual tradition, however implicit or fragmented. This approach would allow an account of ordinary religious experience in those who have suffered ego disablement during mental illness. Drawing primarily on the Christian tradition, we argue that the use of theological criteria may allow levels of discrimination between spiritual experience and mental disorder not allowed for by philosophical psychopathology. (shrink)

Experiences are interpreted as conscious mental occurrences that are of phenomenal character. There is already a kind of (weak) intentionality involved with this phenomenal interpretation. A stricter conception of experiences distinguishes between purely phenomenal experiences and intentional experiences in a narrow sense. Wittgenstein’s account of psychological (experiential) verbs is taken over: Usually, expressing mental states verbally is not describing them. According to this, I believe can be seen as an expression of one’s own belief, but not as an expression of (...) a belief about one’s belief. Hence, the utterance I believe it is raining shows that I believe that it is raining, although it is not said by these words that I believe that it is raining. Thinking thoughts such as I believe it is raining, but it is not raining (a variant of Moore’s paradox) is an absurdity between what is already said by silently uttering It is not raining and what is shown by silently uttering I believe it is raining. The paper agrees with a main result of Wittgenstein’s considerations of Moore’s paradox, namely the view that logical structure, deducibility, and consistency cannot be reduced solely to propositions—besides a logic of propositions, there is, for example, a logic of assertions and of imperatives, respectively. (shrink)